Stefan Savov (1924–2004)

Stefan Savov se narodil v Drjanovu. V Sofii vystudoval střední školu, kde absolvoval v roce 1942. Jeho tvůrčí cesta je spjata s realizováním více jak tří set scénografických projektů na divadelních scénách v Bulharsku – Trjavně, Velikém Tarnovu, Silistře, Slivenu, Varně, Plevenu, Blagoevgradu aj.

Byl hlavním výtvarníkem v Satirickém divadle více než dvacet let. Jeho práce zahrnuje i představení, která se podílela na vystavění mýtu tohoto divadla – Gogolova Revizora, režie Metodi Andonov, Majakovského Mysterii Buffa, režie Metodi Andonov, Golemanov St. L. Kostova, režie Nejčo Popov, Stratievovy hry Římské lázně (režie Nejčo Popov) a Sako z veluru (režie Mladen Kostov) aj.

V Národním divadle vytvořil patnáct scénografických řešení – Pod jařmem Ivana Vazova, režie Filip Filipov, Hamlet W. Shakespeara, režie Asen Šopov, Cestující bez zavazadel, Jean Anouilh, režie Filip Filipov aj. V Divadle 199 pracoval na scénografii her Divadlo, má láska Valeri Petrova a Život, to jsou dvě ženy Stefana Caneva v režii Mladen Kiselova aj. Působil v Divadle mládeže a v Divadle Sofie.

Do filmu vytvořil scénografii k snímkům Bariéra, Černí andělé a Muži na služební cestě.

Je nositelem Výroční ceny Svazu bulharských výtvarníků za rok 1981, Výroční ceny SAB z roku 1977 a 1984, Výroční ceny SBFD z roku 1976. Také řádu Cyrila a Metoděje, označení Zasloužilý umělec (1980) a Národní umělec (1987). V posledních letech napsal i mnoho pravoslavných ikon. Mladen Kiselov o něm řekl: „Kluci jako Stefan Savov nevyrostou, nestávají se z nich vážní a usedlí muži, nestávají se z nich staří lidé. Narodili se mladí a celý život prostě mladými zůstávají. Možná nám je nebe, čas od času sesílá, abychom se měli s kým srovnávat a porovnávat, když cítíme, že nás začínají tížit myšlenky a roky.“

+++

Стефан Савов (1924–2004)

Стефан Савов е роден в Дряново. Средното си образование завършва в София през 1942. Творческият му път е свързан с реализирането на над 300 сценографски проекта на театралните сцени в България – Трявна, Велико Търново, Силистра, Сливен, Варна, Плевен, Благоевград и др.

В София е главен художник на Сатиричния театър в продължение на над 20 години. Работата му там бележи и едни от най-ярките спектакли, създали мита на този театър – „Ревизор“ от Гогол, режисьор Методи Андонов, „Мистерия Буф“ от Маяковски, режисьор Методи Андонов, „Големанов“ от Ст. Л. Костов, режисьор Нейчо Попов, „Римска баня“ от Ст. Стратиев, режисьор Нейчо Попов, „Сако от велур“ от Ст. Стратиев, режисьор Младен Киселов, и др.   

В  Народния театър прави сценографски проекти за над 15 спектакъла – „Под игото“ по Иван Вазов, режисьор Филип Филипов, „Хамлет“ от У. Шекспир, режисьор Асен Шопов, „Пътник без багаж“ от Ж. Ануи, режисьор Филип Филипов и др . В Театър 199 работи сценографските решения на пиесите „Театър, любов моя“ от В. Петров и „Животът това са две жени“ от Ст. Цанев  с режисьор Младен Киселов и др. Работи в Младежкия театър и Театър „София“.

Изявява се и в киното като художник на филмите „Бариерата“, „Черните ангели“, „Мъже в командировка“.

Носител е на Годишната награда на Съюза на българските художници през 1981 г., на Годишната награда на САБ през 1977 и 1984, на Годишната награда на СБФД през 1976. Също така на орден „Кирил и Методий“, на званията Заслужил художник (1980) и Народен художник (1987). В последните си години е автор на многобройни православни икони. За него Младен Киселов споделя: „Момчетата като Стефан Савов не порастват големи, не стават сериозни и тежки мъже, не се превръщат във възрастни хора. Те са родени млади и цял живот просто си стоят млади. Може би небето ни ги праща от време на време, за да имаме с кого да се сравняваме и по кого да се подравняваме, когато усетим, че започват да ни натежават мислите и годинките.“

+++

Der deutshe Text aus der Ausstellung “Zeitenbrücke. Das Bühnenbild in Bulgarien – 60 - 80 Jahre des XX Jh.” Bulgarisches Kulturinstitut Berlin / 27.03.2022 – 15.04.2022

Stefan Savov (1924–2004)

Stefan Savov wurde 1924 in Dryanovo geboren. In seinem künstlerischen Werdegang vollendete er über 300 Bühnenbilder auf den Theaterbühnen Bulgariens, in Tryavna, Veliko Tarnovo, Silistra, Sliven, Varna, Pleven, Blagoevgrad und vielen anderen Orten. In Sofia war er über 20 Jahre Chefbühnenbildner am Theater der Satire. Seine Arbeit dort wird durch einige der legendären Aufführungen markiert, die den Mythos dieses Theaters geschaffen haben – Gogols „Revisor“ und Majakowskys „Mysterium Buff“, beide unter Regisseur Metodi Andonov, „Golemanov“ von S. L. Kostov und „Römisches Bad“ von S. Stratiev, beide unter Regisseur Neycho Popov, sowie „Jackett aus Velours“ von S. Stratiev, Regisseur Mladen Kiselov.

Am Nationaltheater fertigte er Bühnenbilder für über 15 Theateraufführungen an – unter anderen „Unter dem Joch“ von Ivan Vazov, Regisseur Filip Filipov, „Hamlet“ von W. Shakespeare, Regisseur Asen Shopov, „Der Reisende ohne Gepäck“ von J. Anouilh, Regisseur Filip Filipov.  Im Theater 199 war er Bühnenbildner für die Stücke „Theater, meine Liebe“ von V. Petrov und „Das Leben besteht aus zwei Frauen“ von S. Tsanev beide unter Regisseur Mladen Kiselov. Er arbeitete auch am Theater der Jugend und am Theater „Sofia“. Er verantwortete außerdem die Ausstattung für die Filmproduktionen "Die Barriere", "Die schwarzen Engel" und "Männer auf Dienstreise".

Savov wurde mehrmals ausgezeichnet: 1981 mit dem Jahrespreis des bulgarischen Malerverbandes, 1976 mit dem Jahrespreis des bulgarischen Filmschaffendenverbandes, 1977 und 1984 mit dem Jahrespreis des bulgarischen Schauspielerverbandes. Er ist Träger des Ordens „Kyrill und Method“. Er bekam 1980 den Ehrentitel „Verdienter Künstler“ und 1987 „Volkskünstler“. In seinen letzten Lebensjahren widmete er sich der orthodoxen Ikonenmalerei. Mladen Kiselov sagte über ihn: „Jungen wie Stefan Savov werden nie groß und altern nicht. Sie werden jung geboren und bleiben ihr ganzes Leben lang jung. Vielleicht schickt sie uns der Himmel von Zeit zu Zeit, damit wir jemanden haben, mit dem wir uns vergleichen und an dem wir uns ausrichten können, wenn wir das Gefühl haben, dass unsere Gedanken und Jahre beginnen, auf uns zu lasten“.