Ivan Tsonev (1928–2017)

Ivan Conev se narodil v roce 1954 v Šumenu. Vystudoval architekturu v Sofii a během celé své tvůrčí činnosti pracoval jako divadelní výtvarník. Kritika o něm mluví jako o jedné z nejvýraznějších postav loutkového divadla v Bulharsku. Dodnes nebylo jeho mistrovství loutkového divadla překonáno. Jeho práce v Centrálním loutkovém divadle na hrách Péťa a vlk, režie A. Ilkov a N. Georgieva, Silvestrův poklad, režie A. Ilkov, Mizantrop aneb zamilovaný mrzout podle Moliéra, režie L. Grois, Exupéry – Malý princ podle scénáře Ivan Teofilova, režie L. Dočeva a mnoho dalších určují směr bulharského loutkového divadla.

Jeho práce na scénografii hry Kralevic Marko je historiky považována za jeho nejobjemnější dílo, ze kterého se stala legenda. Na představení navrhl dvoumetrové loutky s opracovanými obličeji, oblečené do jutových hábitů. Inspiraci pro vizuální řešení čerpal z ikonopisů. Vytvořil scénografická řešení k více jak třem stovkám představení a devětačtyřicetkrát hostoval v zahraničí – Německu, Polsku, Rusku, Maďarsku, Česku, Srbsku, Řecku, na Slovensku a jinde. Je jedním ze zakladatelů oboru loutkového divadla na Národní akademii divadelního a filmového umění Kr. Sarafov.

Účastnil se mnoha mezinárodních výstav a všech národních výstav scénografie, ze kterých si vozil ocenění za své výkony. Uspořádal šest samostatných výstav a jeho práce jsou majetkem soukromých sbírek v Anglii, Polsku, Řecku, USA, Německu, Švýcarsku a Francii.

Podle jeho slov: „...scénograf jako spoluautor by si měl být roven s dramaturgem. A něco víc – za každou cenu by měl dramaturgii obohacovat, udělat z literatury divadlo.“ A skutečně díky jeho vzdělání architekta, jak říká Nikola Vandov: „doslova dochází k explozi loutkového divadla v Bulharsku. Jeho let byl svobodný, představivost – nekonečná“. Největším důkazem jsou tvůrčí stopy, které neblednou ani po jeho smrti v roce 2017.

+++

Иван Цонев (1928–2017)

Иван Цонев е роден  в Шумен. През 1954 завършва архитектура в София и през цялата си творческа дейност работи като театрален художник. Критиката го определя като една от най-ярките фигури на художник-реформатор в кукления театър у нас. И до днес остава ненадминат майстор в куклената сценография. Работата му в Централния куклен театър върху „Петя и вълкът“,  режисьор А. Илков и Н. Георгиева, „Съкровището на Силвестър“, режисьор А. Илков, „Любовта на Алцест или Мизантроп“ по Молиер, режисьор Любен Гройс, „Екзюпери – Малкият принц“ по сценарий на Иван Теофилов, режисьор Л. Дочева и още много очертават развитието на българския куклен театър.

Работата му в „Крали Марко“ е определяна от историците на театъра като най-мащабната му работа, която се превръща в легенда. Той решава спектакъла с огромни двуметрови кукли с изсечени лица, облечени в зебло, като черпи идеи за визуалните си решения от иконописта. Създава сценографски решения за над 300 спектакъла и осъществява 49 гастрола в чужбина – Германия, Полша, Русия, Унгария, Чехия, Словакия, Сърбия, Гърция и др. Един от основателите на висшето образование за куклен театър в НАТФИЗ „Кр. Сарафов“.

Има многобройни участия в международни изложби и във всички национални изложби на сценографията, откъдето е получава награди за високи постижения. Има 6 самостоятелни изложби, а негови творби са притежание на частни колекции в Англия, Полша, Гърция, САЩ, Германия, Швейцария и Франция.

По думите на самия Иван Цонев „сценографията трябва да бъде абсолютно равностоен съавтор на драматургията. Нещо повече – на всяка цена да я обогатява, да я превърне от литература в театър“. И действително – със своето архитектурно образование, както споделя Никола Вандов, „той взриви нашето куклено изкуство. Полетът му стана свободен, въображението – безгранично“, а най-голямото доказателство за това са творческите следи, които остават и след смъртта на сценографа през 2017.

+++

Der deutshe Text aus der Ausstellung “Zeitenbrücke. Das Bühnenbild in Bulgarien – 60 - 80 Jahre des XX Jh.” Bulgarisches Kulturinstitut Berlin / 27.03.2022 – 15.04.2022

Ivan Tsonev (1928–2017)

Ivan Tsonev (geb. 1928 in Schumen) schloss 1954 ein Architekturstudium in Sofia ab und arbeitete während seiner gesamten Karriere als Bühnenbildner. Kritiker definieren ihn als einen der strahlendsten Reformatoren des Bühnenbildes für Puppentheater in Bulgarien. Bis heute ist er ein unübertroffener Meister des Puppenspielbühnenbildes. Seine Arbeiten am Zentralen Puppentheater in Sofia: „Peter und der Wolf“ unter der Regie von A. Ilkov und N. Georgieva, „Der Schatz des Silvester“ unter der Regie von A. Ilkov, „Der Menschenfeind“ von Moliere unter der Regie von L. Groys , "Exupéry – der kleine Prinz" geschrieben von I. Teofilov, Regie L. Docheva und viele andere, förderten die Entwicklung des bulgarischen Puppentheaters.

Seine Arbeit am Puppentheaterstück „Krali Marko“, daß zur Legende wurde, halten Theaterhistoriker für sein wichtigstes Werk. Im Zentrum stehen da riesige Puppen von 2 m mit geschnitzten Gesichtern, die in Sackleinen gekleidet sind.

Viele Ideen bezog er aus der Ikonenmalerei. Er schuf Bühnenbilder für über 300 Aufführungen, unter anderem in Deutschland, Polen, Russland, Ungarn, Tschechien, in der Slowakei, Serbien, Griechenland und anderen Ländern. Tsonev war Mitbegründer der Hochschulausbildung für Puppentheater an der nationalen Theater- und Filmakademie „Krastyu Sarafov" in Sofia.

Er hat an allen nationalen und zahlreichen internationalen Ausstellungen für Bühnenbild teilgenommen, darunter sechs Einzelausstellungen und erhielt viele Auszeichnungen für herausragende Leistungen.  Seine Werke befinden sich im Besitz von Privatsammlungen in England, Polen, Griechenland, den USA, Deutschland, der Schweiz und Frankreich.

„Bühnenbild muß ein absolut gleichberechtigter Mitautor des Dramas sein. Es verwandelt Literatur in Theater.“, so Ivan Tsonev. Und er hat in der Tat, wie Nikola Vandov schreibt, „die Grenzen des bulgarischen Puppenspieltheaters gesprengt. Sein Flug ist frei und seine Fantasie grenzenlos“. Und der größte Beweis dafür sind die kreativen Spuren, die nach seinem Tod im Jahr 2017 blieben.