(1929–2014)

Галерия (3)

Veselin Kovachev (1929–2014)

Veselin Kovačev byl dědic velkého rodu Popkovačevových z Pazardžiku. Narodil se 18. dubna 1929 ve městě Chisar, rodném městě jeho matky. Dětství strávil v Pazardžiku a později se usadil v Sofii. Po studiích na gymnáziu v letech 1953 až 1958 studoval na Národní výtvarné akademii, obor Divadelní dekorace u profesorů Ivana Penkova a Georgi Karakaševa. Rok po absolvování byl jmenován výtvarníkem a projektantem nově vzniklého Činoherně-hudebního divadla v Pazardžiku, kde působil do roku 1964. Během svého prvního uměleckého angažmá realizoval celkem třicet čtyři scénografických řešení k operetám a ke dvaceti osmi činohrám.

Od září 1964 působil v Plovdivu, kde jako výtvarník a projektant působil v Činoherním divadle N.O. Masalitinov, od roku 1979 byl hlavním výtvarníkem Plovdivského divadla a během roku 1991 byl i jeho ředitelem.

V profesionálních divadlech v Bulharsku realizoval 160 divadelních her. Pracoval na scénách v Polsku, NDR, Severní Makedonii. Není mu cizí ani práce pro ochotnická divadla, pro která zpracoval desítky scénických řešení. Uspořádal i několik svých výstav – tři v Plovdivu 1979, 1989, 2001 a v Sofii v roce 1981. Pravidelně se účastnil Národních výstav Scénografie v letech 1961 až 1988, jakožto i Pražského quadrienále v letech 1967, 1971, 1975, 1979, 1983.

Za svou práci byl uctěn mnoha oceněními, mezi která patří Národní přehled dětské dramaturgie a divadla – za Zlaté pero (Leda Mileva, 1966), cena Penčo Georgiev Svazu bulharských výtvarníků – Sofie (1975), cena Svazu umělců – Médea (1979), cena Národního přehledu divadla – Sen Iv. Radoeva (1989). Zemřel v Plovdivu v září 2014.


+++


Веселин Ковачев (1929–2014)

Веселин Ковачев е наследник на големия пазарджишки род Попковачеви. Той се ражда на 18 април 1929 в град Хисар, родния град на майка му. Детството му преминава в Пазарджик, а сетне се установява в София. След завършването на гимназия от 1953 до 1958 учи в НХА, специалност „Театрална декорация“ при професорите Иван Пенков и Георги Каракашев. Година след дипломирането си е назначен за художник-проектант на новообразувания „Драматично-музикален театър“ – Пазарджик, където ще остане до 1964. В този свой първи творчески период Веселин Ковачев реализира общо 34 сценографски решения в оперети и 28 за драматични пиеси.

От септември 1964 вече е в Пловдив, където работи като художник-проектант в Драматичен театър „Н. О. Масалитинов“ – Пловдив. От 1979 е и главен художник на Пловдивския театър, а от януари до май 1991 г. е и изпълняващ длъжността директор на същата институция.

В професионалните театри в България той осъществява общо 160 постановки. Работи и на сцени в Полша, ГДР, РС Македония. Не остава чужд и на дейността в самодейните читалищни театри, за които работи по десетки сценични решения.

През годините подрежда и редица самостоятелни сценографски изложби – три в Пловдив през 1979, 1989, 2001 и една в София през 1981. Участва редовно в Националните изложби „Сценография“ между 1961 и 1988, както и на квадриеналето в Прага през 1967, 1971, 1975, 1979, 1983.

За работата си е удостоен с множество награди, сред които от Националния преглед на детската драматургия и театър – за „Златното перо“ от Леда Милева (1966), наградата „Пенчо Георгиев“ на СБХ – София (1975), награда на Съюза на артистите – за „Медея“ (1979), наградата на Националния преглед на театъра – за „Сън“ от Ив. Радоев (1989). Умира в Пловдив през септември 2014.


+++


Der deutshe Text aus der Ausstellung “Zeitenbrücke. Das Bühnenbild in Bulgarien – 60 - 80 Jahre des XX Jh.” Bulgarisches Kulturinstitut Berlin / 27.03.2022 – 15.04.2022



Veselin Kovachev (1929–2014)

Veselin Kovachev ist ein Erbe der berühmten Familie Popkovachev aus Pasardschik. Er wurde am 18. April 1929 in der Stadt Hissar, der Heimatstadt seiner Mutter, geboren. Seine Kindheit verbrachte er in Pazardzhik. Danach ließ er sich in der Hauptstadt Sofia nieder. Nach dem Gymnasium studierte er 1953 bis 1958  an der nationalen Kunstakademie mit dem Hauptfach „Theaterdekoration“ bei Prof. Ivan Penkov und Prof. Georgi Karakashev. Ein Jahr nach seinem Abschluss wurde er als Bühnenbildner am neu gegründeten Theater für Drama und Musik in Pazardzhik aufgenommen und blieb dort bis 1964. In dieser, seiner ersten Kunstperiode realisierte Kovachev insgesamt 34 Bühnenbilder für Operetten und 28 für das Sprechtheater.

Seit September 1964 arbeitete er als Bühnenbildner am Theater in Plovdiv. Dort wurde er 1979 Chefbühnenbildner und von Januar bis Mai 1991 sogar sein Direktor.

In den professionellen Theatern Bulgariens hatte Kovachev insgesamt 160 Aufführungen. Er arbeitete auch für Bühnen in Polen, der DDR und Nordmazedonien. Auch für Amateurtheater erarbeitete er Dutzende von Bühnenlösungen.

Im Laufe der Jahre hatte er eine Reihe von Einzelausstellungen seiner Bühnenbilder – in Plovdiv 1979, 1989, sowie 2001 und in Sofia 1981. Von 1961 bis 1988 nahm er regelmäßig an den nationalen Ausstellungen für "Bühnenbild", und von 1967 bis 1983 an der Quadriennale in Prag teil.

Für seine Verdienste um das Theater wurde er mit vielen Preisen ausgezeichnet, darunter mit dem Preis des Nationalwettbewerbs der Theater- und Kindertheaterdramaturgie für die Ausstattung von "Die goldene Feder" von Leda Mileva (1966), dem Preis "Pencho Georgiev" des bulgarischen Malerverbands (1975), dem Preis des bulgarischen Schauspielerverbandes für "Medea" (1979), und gewann den Nationalwettbewerb für Theater, für das Bühnenbild von "Der Traum" von Ivan Radoev (1989).

Veselin Kovachev starb im September 2014 in Plovdiv.